Občanská válka

Stovky mil dlouhá jízda týmu novinářů do Washingtonu DC přes občanskou válkou rozvrácené "Spojené" státy mi více evokovala anarchistické postapo, nežli seriózní politickou predikci – ovšem zatímco takový Návrat do Cold Mountain dokázal šokovat a z alegorické odysey ždímat hutné emoce, Alexu Garlandovi se toto úplně nedaří. Nemá zde opravdu silné scény (možná s výjimkou Jesseho Plemonse), jednotlivé střípky neskládají epický obraz děsivého konfliktu (větší – hlasitou a efektní – akci nabídne až ve finále), přičemž nad vyobrazenou úlohou fotografů v přední linii bych dnes již také polemizoval. Unavená Kirsten Dunst je výborná, jenže osud její postavy ve vztahu ostřílený profesionál – horlivý začátečník nebetyčné klišé nad klišé. [CineStar Anděl] (06.05.2024)

Hodnocení filmu pro mě bylo snadné a nemusela jsem o něm ani přemýšlet. Horší to bylo s napsáním komentáře. Jak ho pojmout. A co vlastně napsat, protože Občanská válka nedává divákovi odpovědi na jeho otázky, které u něj během sledování vzniknou. Stejně jako se nesnaží jakkoliv soudit situaci a to, jak se postavy chovají, a co dělají. Celé je to na jednu stranu zároveň hnusný s problesky krásy, ale zároveň krásný s problesky hnusu. Skoro až odosobnělé, ale zároveň hluboko do nitra se sílou uhodit. Možná proto je asi dost náročný sledovat to postupné prohazování rolí. ("Vyfotila bys mě během toho, jak umírám?" ... "Co myslíš?") Protože Občanská válka je strašně dobře natočený film. Ta kamera byla prostě jako z jinýho světa a občas bylo pekelně děsivý, jak moc blízko tomu všemu jsem se cítila. Až nepříjemně blízko, ale utéct jsem nechtěla. Přesně, film si hraje s divákem úplně stejně jako postavama jejich práce. Tedy, pokud jsou schopni vnímat ten moment, kdy už to není jenom práce, ale zároveň určitý postoj a jejich změněné vnímání světa, které schovávají za "je to jenom práce" postojem. Stejně jako se tady pracuje s hudbou a veškerymi zvuky. Tohle byl prostě komplexní zážitek. A ta nejhorší část je právě to, že základ sice odkazuje na jednu konkrétní událost, ale zároveň je univerzálně použitelný vlastně kamkoliv. Bráno optikou právě novinářů, kteří jsou tady vykreslení...no takhle. Opět bez odsuzování. A bez snahy hledání odpovědi na tu nejdůležitější otázku, která v každém musí zákonitě vzniknout. A to jsou podle mě důležité věci, na které by se nemělo zapomínat. Poslední záběr je už jenom třešničkou na tomhle zvraceném dortu zvaném "Náš svět". Tři, dva, jedna...úsměv. No, já jdu dokoukat ten naivní romatickej seriál, ať se mi srovná hlava... (20.04.2024)

Už řadu měsíců jsem neodcházel z kina s větším nadšením. Předesílám ovšem, že očekávání apokalyptického obrazu důsledku kulturních válek současné západní společnosti se míjejí s tím, jak je film vystavěn - což je zjevné i z rozhodnutí udělat spojence z Kalifornie a Texasu. OBČANSKÁ VÁLKA je primárně vystavěná jako komplexní esej o novinařině a umění fotografie (pro mě možná nejkrásnější film o fotografii, co jsem viděl), jejíž konstrukční princip bych pojmenoval jako dynamiku významu a výrazu. Ne, nikdy to není ve filmu explicitně řečeno, ale jak se pokouším ukázat ve své tentokrát především interpretačně založené analýze - ač jsem film zatím viděl jen jednou, příště budu vědět víc -, je tímto principem na mnoha úrovních řízen. A je excelentní. (26.04.2024)

Mám rád tvorbu Alexe Garlanda a ikdyž tvoří né úplně divácky vdečné filmy, tak zatím u mne nešlápl ani jednou vedle, takže jsem byl zvědav jak si poradí s trochu jinou látkou, divácky vděčnější, s blockbusterovým formátem a na velmi aktuální téma a je to super, ikdyž ne bez výtek. Jde o válečné road movie zpustošenou Amerikou s apokalyptickým nádechem, které má většinu času hodně pomalé tempo, ale díky přesvědčivým hercům, slušným dialogům a nepříjemné atmosféře to naštěstí funguje. Trochu mi vadilo, že nevidíme zrod konfliktu, ale jsme vrženi někde doprostřed a taky, že je celý film jen z pohledu novinářů, rád bych viděl, co se děje v jiných částech Ameriky, či nějaké zákulisí z vlády, co zrovna řeší/plánuje prezident, ale nevadí. Vrcholem jsou dvě scény a to střet s Jesse Plemonsem, kde panuje hodně mrazivá atmoška a tahle scéna je vygradována opravdu par excellence a pak samotné finále ( Bál jsem se, že Garland nám dá finále ve stylu 3 minutové přestřelky, ale překvapil) Dostanem totiž víc jak 20 minutový military akční nářeeeeez! Masivní útok na bílý dům a má to všechno. Úžasné ozvučení zbraní, perfektní kamera, strhující atmosféra, zkrátka to vypadá fakt hutně a autenticky, perfektně akční válečné finále jak ze snu. Samozřejmě potěší i těch pár naturalistických záběrů, ale klidně jich mohlo být více. 80% (20.04.2024)

Bouření Texasu proti Brýdenovi udělalou Občanské válce pěknou reklamu a A24 mohou slavit. Garland se drží při zemi scénářem i režijně. Umělecké aranžmá tam je, ale přece jen se soustředí na syrovost podtrhnutou černobílými fotografiemi začínající Cailee Spaeny (klučina z DEVS) a servíruje klasický road movie nespojenými státy americkými. Nejděsivější zastávka na cestě je ta u Plemonse a ční nad celým filmem jako vrchol Everestu. Chápu proč Garland explicitně neuvedl důvod roztržky, byť je naznačena, ale chyběl mi právě onen rozhovor nad jehož neexistencí lamentuje Wagner Moura. Vynikající Wagner Moura mimochodem, s přehledem strká do kapsy zádumčivou Kirsten Dunst. Finále předvídatelné, ale formálně dechberoucí. Skvělý soundtrack. (22.04.2024)