Občanská válka

Už řadu měsíců jsem neodcházel z kina s větším nadšením. Předesílám ovšem, že očekávání apokalyptického obrazu důsledku kulturních válek současné západní společnosti se míjejí s tím, jak je film vystavěn - což je zjevné i z rozhodnutí udělat spojence z Kalifornie a Texasu. OBČANSKÁ VÁLKA je primárně vystavěná jako komplexní esej o novinařině a umění fotografie (pro mě možná nejkrásnější film o fotografii, co jsem viděl), jejíž konstrukční princip bych pojmenoval jako dynamiku významu a výrazu. Ne, nikdy to není ve filmu explicitně řečeno, ale jak se pokouším ukázat ve své tentokrát především interpretačně založené analýze - ač jsem film zatím viděl jen jednou, příště budu vědět víc -, je tímto principem na mnoha úrovních řízen. A je excelentní. (26.04.2024)

Alex Garland servíruje film žánrově odlišný od své dosavadní tvorby, ovšem jeho rukopis nikam nezmizel. Symbolismus a metafory nahradilo syrové drama, které varuje před lhostejností a před tím, kam může zajít polarizace společnosti. Válkou rozštěpené Spojené státy vnímáme skrz optiku několika odlišných postav a díky tomu prožíváme více druhů emocí. Garland je navíc šikovný režisér a jeho pohled na rozvrácenou krajinu dokáže lusknutím prstů vyvolat melancholii či nahnat mráz do zad. Napětí se dá krájet a hereckým výkonům není co vytknout. Válečné téma tak bývalému spisovateli sedí stejně jako mysteriózní sci-fi a dokáže ho pojmout svým osobitým a přemýšlivým stylem, což je přesně to, proč se vyplatí vyhlížet každou jeho další premiéru. (30.04.2024)

Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění. (19.04.2024)

KINO Art/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Kamera 9/10/// PLUS: poutavé, nevšední a neokoukané, Kirsten Dunst, kterou jsem od Spider-Mana 3 neviděl v kině, kvalitní práce s kamerou a obrazem, různé kompozice a záběry vynikají, netradiční ozvučení přináší divákovi nový zážitek, postavy jsou zajímavé, herci hrají přesvědčivě, scénář je až příliš blízko realitě MÍNUS: což může být taky zápor, film je v jistých situacích nepříjemný, až mrazivý, což sice je účel, ale dobrý pocit z toho co vidíte rozhodně mít nebudete, ozvučení mě osobně přišlo nesourodé a někdy i rušivé, doufal jsem ještě, že uvidím více strhující akci/// Shrnutí: Za ten nevšední, nový a dost realistický zážitek palec nahoru. Stejně tak po obrazové stránce je to kvalitka. Dobrá režie drží film pohromadě, jen bych možná ocenil více informací směrem k divákovi. Jakékoliv postapo se potkalo s Černý jestřáb sestřelen/// Celkem 69%/// (19.04.2024)

Bezprostřední dojmy po zhlédnutí? Režisérovi by se to asi nelíbilo, ale tohle byl intenzivní sneak peak do nervydrásajícího světa The Last of Us od toho pravého a jediného tvůrce, od kterého jste zfilmované houbičkové univerzum kdy chtěli vidět, ale neměli jste o tom doteď ani ponětí. Garland sice nabízí trochu odlišný příběh oproti spórovité zombie apokalypse, a jeho doslovné finále mě zanechává mírně rozčarovaného, ale jinak teda wow. Za tenhle trenažér animálního strachu jsem si na velkém plátně rád připlatil. This Is Horror! "Nikdy jsem se tolik nebála a zároveň necítila víc naživu." [Kino Aero] (21.04.2024)